230. výročí postavení slavkovského chrámu Vzkříšení Páně I

Ilustrační foto
Autor: Wikimedia

Jednalo se o gotický kostel sv. apoštola Jakuba Většího. Koncem 17. století byl kostel natolik sešlý, že majitel panství Dominik Ondřej z Kounic pomýšlel na novostavbu, k níž zhotovil plány vynikající italský architekt Dominik Martinelli. Na místě starého kostela navrhl centrální stavbu na křížovém půdorysu s osmibokou kupolí. Tento plán však nebyl nikdy realizován. 27. června 1757 se starý gotický kostel z části sesunul, a proto byl uzavřen a zbořen. Bohoslužby se pak přesunuly do nedaleké kaple sv. Jana Křtitele na Špitálce.

Nový farní kostel Vzkříšení Páně patří mezi jedinečné památky klasicistní architektury v ČR. Byl postaven knížetem Václavem Antonínem z Kounic a Rietbergu v letech 1786 až 1789, tedy během pouhých tří let. Zpracováním stavebních plánů byl pověřen vídeňský dvorní architekt Ferdinand Hötzendorf.

Před kostelem je umístněna barokní socha sv. Floriána z 18. století, která pochází z dílny italského sochaře Giovanni Giulianiho. Po pravé straně stojí litinový kříž z roku 1852. Vstupní jižní průčelí kostela kopíruje starořecký styl. Šest sloupů skorintskými prvky nese trojúhelníkový štít s reliéfem „Rozeslání apoštolů“ od sochaře tyrolského původu Františka Zacherleho a nápis připomínající knížete Václava z Kounic. Nad hlavním vchodem je zobrazen kounicko-rietbergský erb.

Loď kostela je dlouhá 33,5 m a široká 17,5 m. Její zaklenutí dosahuje výšky 25 m. Po obou stranách jsou arkády s reliéfní výzdobou, zobrazující v nadživotní velikosti výjevy ze života Ježíše Krista. Reliéf „Narození Páně“ je dílem akademického sochaře Čeňka Vosmíka z roku 1910, stejně jako reliéf „Ukřižování Páně“, který byl značně poškozen při bombardování města za 2. světové války. Reliéfy „Dvanáctiletý Ježíš“ a „Vzkříšení Lazara“ byly vytvořeny roku 1893 brněnskými sochaři Hansmanem a Stürmerem. Událost Ježíšova křtu v řece Jordánu přibližuje reliéf „Křest Páně“. Je dílem Františka Zacherleho, stejně jako protilehlý reliéf „Poslední večeře“, kterou Ježíš slavil se svými učedníky v předvečer Paschy. V presbytáři je vytvořen centrální reliéf „Vzkříšení Páně“ od Františka Zacherleho, jemuž vévodí vítězná postava Vzkříšeného Krista.

V lunetě nad tímto reliéfem je zobrazena archa úmluvy symbolizující místo přebývání Boha mezi lidmi. Svatostánek je krytý kopulí na osmi jónských sloupech. Po stranách jsou dvě velké sádrové postavy klečících andělů se zavěšenými lampami věčných světel.

Původní hlavní oltář je vyroben z červeného solnohradského mramoru, stejně jako boční oltáře se zlacenými reliéfy. Na levém oltáři je zobrazeno zjevení Hospodina Mojžíšovi v hořícím keři, na pravém oltáři je výjev z Nového zákona – vzkříšený Kristus stoluje s učedníky putujícími do Emauz. Nynější oltář z bílého mramoru byl posvěcen 12. října 1986. Autorem je akademický malíř Milivoj Husák.

Článek byl převzat ze Slavkovského zpravodaje se souhlasem vydavatele. Titulky jsou redakční