230. výročí postavení chrámu Vzkříšení Páně - varhany

Ilustrační foto
Autor: stock.xchng

Prvním slavkovským rektorem, u něhož máme vyjádřenou i činnost varhaníka (Ludi Rector et Organista Ecclesiae Austerlicensis), je Jiří Cutius († 31. 1. 1731 Slavkov).

Naprosto nic zatím nevíme o instalaci varhan do nového kostela. Existují informace, že ve Slavkově stavěl varhany brněnský varhanář František Harbich (1780–1862), bohužel bez udání data. Vzhledem k tomu, že začal pracovat samostatně až v roce 1804, zůstává nezodpovězená otázka nástroje v nově dokončeném kostele, neboť i z toho zlomku dochované korespondence je patrno, že Václav Antonín chápal přítomnost varhan jako naprostou samozřejmost.

Varhanní skříň, nacházející se nyní v kostele, pochází z poloviny 19. století, s největší pravděpodobností od varhanáře Harbicha. Tato skříň byla dle konstrukčních prvků původně rozdělena na dvě symetrické, samostatně stojící části na kůru. Střední díl skříně je původní positiv, umístěný dříve v zábradlí kůru. Ještě dosud jsou na kůru viditelné kovové výztuhy ve zdivu zábradlí. V této skříni byl až do další přestavby nástroj na mechanickém kuželkovém systému, zda pocházel od firmy Tuček, není jisté. Poslední největší rekonstrukce varhan proběhla v roce 1988, kdy došlo ke zvýšení skříně a celkové přestavbě nástroje.

Varhany byly postaveny firmou Dřevopodnik města Brna jako opus 85. Varhany mají dva manuály à 56 a pedál 30 tónů s celkovým počtem 2000 píštal. Jedná se o nástroj pneumatické tlakové kuželkové traktury. Odborníky na varhany (organology) je tento nástroj posuzován jako ne zcela kvalitní, zvláště z důvodů použití různých druhů píšťal, nekvalitního materiálu a systému pneumatické traktury. Viditelné píšťaly v čele skříně se nazývají prospekt. V případě našich varhan jsou to píšťaly, které nikdy nehrají. Je to z důvodu použití původních nejstarších píšťal jako ozdobného prvku.

Ve střední části prospektu jsou některé původní Harbichovy píšťaly s labiem ve tvaru oslího hřbetu a nad špicí zdobené výstupkem, boční pole prospektu jsou osazena píšťalami z rejstříku geigenprinzipal z vnitřku původního nástroje z poloviny 19. století. V nástroji je několik časových vrstev píšťal, od píšťal z původních harbichových varhan z ručně hoblovaného cínového plechu, dále dost píšťal z cca konce 19. století z cínu i zinku (tovární výroba – Tuček?), dva jazykové rejstříky (Trompeta a Pozoun) od bratří Paštiků přenesené z brněnského Petrova až po nové píšťaly z přestavby firmy Dřevopodnik z 80 let z cínu i zinku.

Uvnitř nástroje je spousta prospektových píšťal zinkových s vysazenými lábii. Také firma Dřevopodnik použila tedy v roce 1988 píšťaly z různých varhan a různého stáří. Hrací pult pro varhaníka je umístěn na straně, ventilátor a měch se nacházejí uvnitř skříně. Varhaník má k dispozici elektronický ukazatel písní. V kostele je veliká ozvěna a dozvuk cca 5 s, která hře na varhany spíše škodí.

Článek byl převzat ze Slavkovského zpravodaje se souhlasem vydavatele. Titulky jsou redakční.