Byl zahájen „Rok farnosti“ k 700. výročí kostela sv. Jakuba

Ilustrační foto
Autor: Slavkovský zpravodaj

Dne 9. listopadu 1323 udělilo v Avignonu několik biskupů čtyřicetidenní odpustky těm, kteří ve výše uvedených svátcích navštíví farní kostel sv. Jakuba a Bl. Panny Marie ve Slavkově. Tento dokument poprvé zmiňuje kostel ve Slavkově, který stál po boku jižního křídla zámku. Jednalo se o prostorný trojlodní gotický chrám, jehož věž stála nedaleko. Původní stavba gotického kostela sv. Jakuba Většího je dobře patrná na nejstarší dochované vedutě Slavkova z roku 1712, která se nachází na oltářním obraze sv. Urbana. Ten pochází z kaple na kopci Urban a byl namalován v první čtvrtině 18. století. Na vedutě je znázorněn Slavkov jako město v hradbách se třemi bránami, západním křídlem zámku a na jižní straně pak budovou gotického kostela sv. Jakuba Většího. V roce 1757 byl farní kostel tak sešlý, že se částečně sesul, byl uzavřen a zbořen. Ve Vlastivědě moravské uvádí Ličman dokonce přesné datum 27. června, což poukazuje na zřícení z důvodů porušené statiky kostela. Zde je možné uvažovat, že Antonín Václav Kounic využil této havárie ve svůj prospěch a k prosazení záměru zbourání kostela k uvolnění prostoru kolem zámku pro vybudování symetrické zahradní architektury. Až po 33 letech došlo k postavení nynějšího kostela Vzkříšení Páně.

Dosud nám chybí řádný archeologický průzkum pozůstatků kostela, který by byl možný za velkých finančních nákladů, neboť jeho základy, v dobrém případě i další stavební prvky zdiva, pokud nějaké zůstaly, jsou pod několikametrovou navážkou. Připomínkou původního slavkovského farního kostela sv. Jakuba ze 13. století je farní kaple, vybudovaná v přízemí fary z bývalé zákristie při chrámu Vzkříšení Páně a zasvěcená 11. února 2000 sv. Jakubu královéhradeckým pomocným biskupem Josefem Kajnekem, který zde konal jáhenské svěcení.

Toto výročí si ve farnosti budeme po celý rok, od 9. listopadu 2022 do 9. listopadu 2023, připomínat významem kostela v životě křesťana nejen jako budovy, ale jako symbolu společného přebývání se Vzkříšeným Pánem. Připomeneme si obsáhlé dějiny farního života, jejichž účastníky právě jsme, s odkazem na to, čím přispěje naše generace do budoucnosti.

Článek byl převzat se souhlasem vydavatele ze Slavkovského zpravodaje.