Vyznání lásky v Židlochovicích, které překonalo čas

Ilustrační foto
Autor: Lenka Betášová - Židl...

Jsou příběhy, které neztrácejí sílu ani po letech, protože byly napsány srdcem. Někdy stačí jediný nápis, jediná věta, aby v nás vzpomínka zůstala napořád. Když se v roce 2007 na pilíři mostu v Židlochovicích objevil nápis „ŠÁRKO MILUJI TĚ!“, rozproudil ve městě vlnu emocí, dohadů i představ. Byl to vzkaz? Gesto? Volání? A pro koho přesně byl určen? Zůstalo v nás mnoho otázek, ale zanechalo odpověď, že láska může být silná i beze slov. Dnes mám tu čest sdílet s vámi osobní vzpomínky samotné Šárky. Příběh o romantickém činu, který se stal legendou. Přála si zůstat v anonymitě. Pojďme se společně vrátit k onomu okamžiku.

Vzkaz na mostě: Skutečný příběh o vyznání lásky záhadného milence

Psal se rok 2007, když se v Židlochovicích a blízkém okolí všem Šárkám zachvělo srdce dojetím a vroucí touhou. Spousta mužů si připisovala (nečestně) zásluhy za tento romantický a odvážný čin.

Představuji si, kolik to asi mohlo rozproudit nebo zachránit vztahů těchto místních Šárek. Třeba to někde zahnalo krizi, třeba se i některá stala nevěstou, třeba se některá Šárka díky tomuto vzkazu zamilovala.

Ale kdo byl ve skutečnosti tím tajemným rytířem a odvážným vyznavačem lásky? Kdo napsal na pilíř mostu ŠÁRKO MILUJI TĚ!? Mohl to být přece jen takový muž, který jen silou své vůle překonával zemskou přitažlivost. Byl tak nespoutaný a láskou povznesený, že bez jakéhokoliv jištění a pomůcek dokázal na most vyšplhat, postavit se na vrchol pilíře, rozpažit a jako divoký pták volat svůj pokřik radosti na řeku Svratku a snad až do celého vesmíru.

Byla to náhoda, krutý vtip osudu, nebo to tak prostě mělo být? Ta pravá Šárka, která měla vzkaz na mostě najít, totiž tento obrovský nápis viděla jako poslední ze všech. Věděla, že její dobyvatel tam někde zanechal zprávu, ale ona hledala něco malinkého dole. Netušíc, že by bylo možno v takových výškách očekávat nápis. A to i přesto, že téměř denně přijížděla autobusem z Brna, z jehož směru je nápis nepřehlédnutelný.

Až jednoho dne o několik měsíců později vzkaz uviděla… Poté, co veškeré naděje uhasly a nedorozumění převládlo. Šárka a záhadný ctitel nikdy nevytvořili pár, přestože srdce se rozsvítila tak jako nikdy dříve a pro Šárku ani dlouhá léta poté takovou silou. Cit k tomuto muži zůstal pro ni velkým obdarováním a zároveň krutým měřítkem. Láska je krásná, nabíjející a romantická… ale člověk si vytvoří komplikace, které rozum někdy nedokáže vyřešit a pochopit.

A co ta nenaplněná touha? Je lítost na místě? Ba ne, přece pokud má člověk to štěstí tento mohutný zážeh alespoň jednou v životě pocítit, získal největší bohatství světa. Tento cit zůstane v srdci navždy žít a nic ho nedokáže otupit. Ani po téměř 20 letech. Touha, která volá, nemusí být vždy naplněna a může zůstat navždy silná a živá, přeměněná na vděčnost.

Děkuji ti, inspirace! Děkuji ti, touho, za vzplanutí a prožívání snů, které díky tobě byly zažehnuty.

Ta Šárka.

Článek byl převzat se souhlasem vydavatele ze Židlochovického zpravodaje. Titulek byl upraven redakcí.