FOTO: Archeologové našli ve Šlapanicích pravěké pohřebiště

Foto: Ústav archeologické památkové péče Brno

Celkem šest hrobů našli archeologové z Ústavu archeologické památkové péče Brno při výstavbě nové haly společnosti Tasy ve Šlapanicích. Nález podle odborníků pochází z doby pozdního eneolitu, tedy zhruba z poloviny třetího tisíciletí před naším letopočtem.

Hroby byly rozptýleny po rozsáhlé ploše, což je podle archeologů pro toto období typické. Stejně tak je obvyklé, že až na jeden byly všechny hroby kvůli vyjímání kostí a předmětů v minulosti druhotně porušeny, což pravděpodobně souviselo s různými pohřebními praktikami či významem zemřelých pro společenství. „Mrtví byli pohřbíváni do obdélných jam, nespálení, ve skrčené poloze na boku. Do hrobů byly přidávány zejména keramické nádoby, drobné měděné předměty, a kamenné nástroje, z nichž zvláště vyniká jeden kus broušeného sekeromlatu,“ přiblížil nález vedoucího archeologického výzkumu David Parma.

Další díl do skládačky osídlení Šlapanic

Ačkoli část pohřebiště, jaká se ve Šlapanicích nalezla, není podle Davida Parmy nijak převratným nálezem, i tak jde o důležitý díl do skládačky poznání osídlení Šlapanic v pravěku. „Lokalita dosud známá nebyla, a právě díky početné stavební aktivitě ve Šlapanicích a díky tomu i množství archeologických výzkumů se pomalu skládá obraz skutečné hustoty pravěkého osídlení v této oblasti,“ dodal.

Kromě lepšímu poznání dřívějšího osídlení oblasti je nález hodnotný také pro kvalitní dokumentaci a možnost odběru různých vzorků, což u starších nálezů obvykle možné není. „Jednotlivé hroby byly kompletně vypreparovány, dokumentovány a geodeticky zaměřeny, nálezy se postupně laboratorně zpracovávají. Keramiku je třeba slepit a zdokumentovat a vše potom řádně zainventovat, ve výsledku nálezy doputují do sbírek Muzea Brněnska,“ uvedl Parma, podle kterého se některé lidské kostry pravděpodobně v blízké budoucnosti dočkají i genetické analýzy. Po dokumentaci všech situací pak budou moci stavitelé pokračovat v budování haly bez dalších omezení.

Zdrojem fotografií je Ústav archeologické památkové péče Brno