Logo regionálního portálu slavkovsko.cz

Regionální zpravodajství

Prezident pétanque klubů: První sady koulí si do Brna přivezli ragbisté

Libor Horák, Šlapanický zpravodaj
sobota 29.8.2020

Ilustrační foto
Autor: Semevent, Pixabay.com

V tomto čísle zpravodaje přinášíme čtenářům rozhovor s úřadujícím prezidentem České federace koulových sportů (ČFKS) a České asociace pétanque klubů (ČAPEK) Ing. Petrem Stokláskem, dlouholetým členem a stávajícím prezidentem pétanque klubu Fňáky Brno.

 

Ahoj Petře, hraješ pétanque téměř od jeho zrodu v Čechách a na Moravě. Kdy a proč se z tebe stal „petangista“?

Trošičku tu odpověď rozvedu. S pétanque jsem se seznámil ještě před tím, než byla v lednu roku 1995 na MV ČR zaregistrována Česká asociace pétanque klubů (ČAPEK). Velice úspěšně lze předpokládat, že první sady koulí na pétanque si do Brna přivezli ragbisté, kteří je dostali darem od svých francouzských soupeřů v Provence, kdy při turnajích v ragby vyplnili přestávky mezi utkáními seznamováním svých brněnských přátel s pétanque. Časově se jednalo o konec sedmdesátých let. Je možné, že si někteří šťastlivci, kterým se podařilo pracovně nebo i za rekreací navštívit Francii, individuálně koule přivezli také. Já byl ale vázán na brněnské ragbisty, dokonce reprezentanty. Až, tuším v květnu 1995, jsme s kolegy objevili v jednom z občasníků, jehož název už si nepamatuji, že nově existuje nějaká asociace, která sdružuje kluby s hráči věnujícími se pétanque. Tak uzrál nápad, že založíme klub FŇÁKY Brno také a požádáme o vstup do ČAPEK. V tu dobu už jsem byl stárnoucím házenkářem, kdy každý tvrdší kontakt se soupeřem nebo se zemí (úsměv) a odpočinek jak po zápase, tak i tréninku, stále více a déle „bolel“. V pétanque jsem vlastně našel skvělou alternativu pro soutěžení a setkávání s kamarády.

 

Jaké byly tvoje hráčské začátky?

Nesmělé a z dnešního pohledu možná i groteskní. Pokoušel jsem se zvládat techniku podle toho, co jsem vyslechl a okoukal od ragbistů. Tenkrát jsme ještě byli ochuzeni o trenérská školení nebo stáže. Ale v polovině devadesátek, kdy náš klub začal pořádat první oficiální turnaje v Brně, začali přijíždět i hráči ze zahraničí, nejvíce asi z Vídně, pracovníci velvyslanectví. Brněnských turnajů, později i dalších, se tak zúčastňovali například jak Francouzi, tak Maročané, tedy zástupci velmocí tohoto sportu. A my začali jezdit na turnaje do Vídně. Tímto se nejen mně naskytly příležitosti změnit postupně způsob postavení v kruhu i techniky odhodu koule.

 

Můžeš nám vysvětlit podivný název tvého klubu?

Podivný? Snad originální (opět úsměv). Vlastně navážu na první odpověď. Když jsme se tedy rozhodli založit klub, měla už ČAPEK šest, možná sedm sdružení. Všechna měla mimo dalších tří nebo čtyř slov v názvu „pétanque“ nebo „koule“. A protože jsme s kolegy kreativci s nechutí ke kopírování, hledali jsme něco nového, snad i lépe zapamatovatelného. Tudíž při zakládání klubu při víkendovém soustředění v Hostýnských vrších v září 1995 bylo „ani Ň“ upraveno na „ani FŇ“ a „flákni to tam“ bylo nahrazeno „fňákni to tam“. Potom tedy FŇÁKY Brno.

 

Věnuješ pétanque hodně času, co na to říká tvoje žena?

Sama ještě občas hraje, na přelomu milénia dokonce několikrát úspěšně reprezentovala republiku na ME a MS. Zpočátku tak měla porozumění a domácí absenci či zaneprázdněnost mně tolerovala. Bohužel administrativy přibývá a stejně tak se rozrůstá i šířka záběru mé práce, především pro český pétanque. Je to jako druhé zaměstnání, ale zadarmo. A reprodukovat některé dialogy by asi nebylo pro čtenáře nejvhodnější.

 

Co se ti jako prezidentovi ČAPEK a ČFKS podařilo a co ještě plánuješ uskutečnit?

Vše by se sem asi nevešlo. Tak jen pár nejpodstatnějších úspěchů. Představme si, že celé sportovní prostředí je fotbalové hřiště. A já chtěl „přešlapující“ pétanque z postranní čáry dostat „do hry“. Ve hře už jsme, ale zatím mezi středovým kruhem a velkým vápnem, dál to bude nesmírně těžké, ne-li neřešitelné. Bohužel nám vůbec nepomohlo nezařazení koulových sportů, pod které pétanque patří, na program letních olympijských her v roce 2024 v Paříži.

Například byla zavedena skutečná dlouhodobá „ligová“ soutěž, do té doby hrály kluby pavoukem KO systémem.

V roce 2016 se podařilo přesvědčit členskou základnu ke změně názvu z ČAPEK na ČFKS a stanov. ČFKS pak byla 24. 5. 2016 uznána Mezinárodní konfederací koulových sportů – Confédération Mondiale des Sports de Boules (CMSB) jediným a výhradním představitelem koulových sportů v České republice. Dopisem ze dne 12. 12. 2018 je ČFKS Českým olympijským výborem uznána a považována za výlučného představitele koulových sportů v České republice. Zatím jsme několik let po sobě úspěšnými žadateli v dotačních programech vypisovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, kdy dotace ze státního rozpočtu tvoří přibližně 85 procent příjmové části rozpočtu.

Každopádně mým největším osobním úspěchem v pétanque, ještě dlouho před zvolením prezidentem, je pořadatelství MS juniorů v roce 2003 v Brně. Ale o tom asi až příště. 

 

Můžeš naše čtenáře pozvat na nějakou akci pořádanou pod záštitou ČFKS, která je vhodná i pro začátečníky?

Pétanque především pro veřejnost bude součástí Olympijského festivalu Brno 2020 v areálu přírodního koupaliště Riviéra.

Když Český olympijský výbor přišel s nápadem zopakovat úspěšné projekty Olympijských parků a Olympijských festivalů z předchozích let i v roce 2020, chce být pétanque u toho. V tomto smyslu jsme vyvinuli patřičné aktivity a je nám ctí, že na Olympijském festivalu (OlFe) Brno nakonec pétanque chybět nebude. Velmi si vážíme důvěry zástupců výboru, že budeme součástí největší a asi i nejvýznamnější sportovní akce roku 2020 v České republice.

Účast pétanque nebude vůbec symbolická. Po dohodě s výborem byla vybrána konkrétní, atraktivní lokace plochy pro zřízení pétanque terénů. Dle předchozích „parků“ a „festivalů“ lze odhadnout i návštěvnost areálu po dobu konání OlFe, která by mohla dosáhnout i více než 300 tisíc osob každého věku a pohlaví. Značná část z nich projde po páteřní komunikaci areálu Riviéry, a tím i kolem hřišť s pétanque.

Po celou dobu trvání Olympijského festivalu Brno – tedy přesně po dobu konání LOH v Tokiu – budou v provozu tři hrací terény, na kterých se budou konat jak improvizované tréninky, tak soutěže pro příchozí. Anebo improvizované tréninky pro ty, co by si chtěli pétanque vyzkoušet poprvé nebo se v něm zdokonalit. Spolu s každodenními návštěvníky dorazí i děti z příměstských táborů a osoby se zdravotním postižením z brněnských ústavů a domovů. Celý OlFe bude v Brně zaměřen i na seniory, kdy právě pétanque je pro jejich aktivní vyžití jedním z nejvhodnějších sportovních odvětví. Prezentace ČFKS s pétanque a asi největší náborovou akcí za téměř 25 let trvání soutěžního pétanque v republice se na brněnské Riviéře uskuteční od 24. 7. do 9. 8. 2020.

Děkuji Petře za rozhovor a přeji hodně úspěchů jak na poli funkcionářském, tak i na poli hráčském.

 

Článek byl se souhlasem vydavatele převzat ze Šlapanického zpravodaje. Titulek je redakční.

 

Byl článek zajímavý?

Udělte článku hvězdičky, abychom věděli, co rádi čtete. Čím více hvězdiček, tím lépe.

Reklama