PŘED 20 LETY: Jak se chovat a co dělat při vzniku mimořádné události

Ilustrační foto
Autor: RegionálníPortály.cz

Jak zjistíme, že došlo k závažné mimořádné události?

Mimořádnou událostí je škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací. Na vznik mimořádné události vás včas upozorní signál sirény nebo hromadné informační prostředky. Musíte si uvědomit, že zvuk sirény signalizuje situaci ohrožení, tzn. nějakého nebezpečí. Podle toho je třeba reagovat.

Kolik máme varovných signálů v České republice?

V České republice je zaveden jeden varovný signál s názvem „Všeobecná výstraha“ (kolísavý tón sirény po dobu 140 vteřin; signál může být vysílán třikrát po sobě v cca tříminutových intervalech). Vyhlašuje se při hrozbě nebo vzniku mimořádné události. Sirénami je vyhlašován ještě signál „Požární poplach“. Tento signál je vyhlašován přerušovaným tónem sirény po dobu 1 minuty. U elektronických sirén vysílaný signál napodobuje zvuk trubky „HO-ŘÍ, HO-ŘÍ“. Signál slouží ke svolání jednotek požární ochrany. Tento signál není varovným signálem.

K ověřování provozuschopnosti jednotného systému varování a vyrozumění (zkouška sirén) je dále vyhlašován zkušební nepřerušovaný tón sirény po dobu 140 vteřin. Provádí se zpravidla každou první středu v měsíci ve 12 hodin.

Co musíme udělat, když uslyšíme varovný signál „Všeobecná výstraha“?

Pokud uslyšíme varovný signál „Všeobecná výstaha“ a zjevně se nejedná o povodeň, okamžitě vyhledejte úkryt v nejbližším objektu. Tímto objektem může být např. obchod, veřejná budova, soukromý byt, výrobní závod, úřad atd. V objektu, kde se ukryjeme, zavřeme a utěsníme dveře a okna, vypneme ventilaci. Uzavřením a utěsněním prostoru snížíme pravděpodobnost vlastního zamoření. Informace o tom, co se stalo a co máme v dalším období dělat, uslyšíme v mimořádných zpravodajstvích z hromadných informačních prostředků (rozhlas, televize).

Dále mohou být tyto informace sdělovány i obecním rozhlasem popřípadě elektronickými sirénami, pomocí pojízdného vozu s megafony apod. Děti by neměly opouštět školu, ani rodiče by je neměli narychlo odvádět domů. Učitelé se o ně postarají. Pokud cestujete automobilem zaparkujte a ukryjte se v nejbližší budově. Siréna totiž může s velkou pravděpodobností signalizovat i únik nebezpečných látek.

Kde se ukrýt?

Ukrytím rozumíme využití úkrytů civilní ochrany a jiných vhodných prostor, které se stavebními a jinými doplňkovými úpravami přizpůsobují k ochraně obyvatelstva. K tomuto účelu se využívají: a) stálé úkryty, b) improvizované úkryty.

Stálé úkryty – jsou vybudované ochranné stavby k ukrytí obyvatelstva zejména za válečného stavu.

V současném období je na území ČR přes 5000 stálých úkrytů. Využití stálých úkrytů k ochraně obyvatelstva při nevojenských ohroženích je z hlediska jejich nerovnoměrného rozmístění a malého počtu úkrytových míst velmi problematické, a proto se doporučuje k ochraně osob, např. před toxickými účinky nebezpečných látek, využívat přirozené ochranné vlastnosti staveb, tzv. improvizované úkryty.

Improvizované úkryty – jsou suterénní a jiné vhodné prostory obytných domů, provozních a výrobních objektů, které se za stavu ohrožení státu a za válečného stavu přizpůsobují k ochraně před účinky bojových prostředků.

K ukrytí před toxickými účinky nebezpečných chemických látek uniklých při haváriích se využívají přirozené ochranné vlastnosti obytných a jiných budov. Jedná se zpravidla o místnosti a prostory na odvrácené straně zdroje nebezpečí, utěsněné proti pronikání těchto látek a nad úrovní terénu, neboť řada látek je těžší než vzduch. Pro ukrytí nejsou vhodné půdní prostory a místnosti s průvanem. Účelnost ukrytí je třeba posoudit s ohledem na charakter vzniklé mimořádné události.

Využití přirozených ochranných vlastností budov k ukrytí, improvizovaná ochrana dýchacích cest, očí a povrchu těla, a především včasná evakuace z ohrožených prostorů je považovaná v současnosti za hlavní způsob ochrany obyvatelstva.

Opatření k ukrytí obyvatelstva jsou zpracována v plánech ukrytí v havarijních plánech krajů a ve vnějších havarijních plánech. Tyto plány zpracovávají hasičské záchranné sbory krajů.

Informace o způsobu ukrytí lze získat na příslušném obecním (městském) úřadě nebo u svého zaměstnavatele.

Co dělat, kdyžbude nařízena evakuace?

Evakuace je soubor opatření k přemístění osob, hospodářského zvířectva a věcných prostředků z ohroženého prostoru na jiné bezpečné místo.

Pokyn k evakuaci může vydat velitel zásahu, zaměstnavatel, obec, kraj. O způsobu provedení evakuace se dozvíte z vysílání Českého rozhlasu, České televize nebo z místního veřejného rozhlasu. Všechno je sice závislé na konkrétní situaci, ale vždy je nutné respektovat nařízený způsob evakuace, aby nedošlo ke zbytečné panice a dopravním problémům.

V takovém případě je potřebné dodržet zásady pro opuštění bytu, vzít si s sebou evakuační zavazadlo a dostavit se do určeného evakuačního střediska.

Při použití vlastních vozidel je třeba dodržovat pokyny orgánů zabezpečujících evakuaci.

Přepravu osob ze zdravotnických a sociálních zařízení, škol apod. řídí personál příslušného zařízení dle evakuačních plánů.

Jaké jsou zásady pro opuštění bytu v případě evakuace?

• uhaste otevřený oheň v topidlech,

• vypněte elektrické spotřebiče (mimo ledniček a mrazniček),

• uzavřete přívod vody a plynu,

• ověřte, zda i sousedé vědí, že mají opustit byt,

• nezapomeňte dětem vložit do kapsy oděvu cedulku se jménem a adresou,

• kočky a psy si vezměte s sebou v uzavřených schránkách,

• exotická zvířata, která přežijí delší dobu, nechejte doma, zásobte je před odchodem potravou,

• vezměte evakuační zavazadlo, uzamkněte byt, na dveře dejte oznámení, že jste byt opustili a dostavte se na určené místo.

Evakuační zavazadlo

Evakuační zavazadlo se připravuje pro případ opuštění bytu v důsledku vzniku mimořádné situace nebo nařízené evakuace. Jako evakuační zavazadlo poslouží např. kufr, batoh nebo cestovní taška.

Zavazadlo označte svým jménem a adresou.

Doporučený obsah evakuačního zavazadla:

• Základní trvanlivé potraviny, nejlépe v konzervách, dobře zabalený chléb a hlavně pitnou vodu

• Předměty denní potřeby, jídelní misku a příbor

• Léky, které užíváte, toaletní a hygienické potřeby

• Osobní doklady, peníze, pojistné smlouvy a cennosti

• Náhradní oděv, obuv, pláštěnku, spací pytel nebo přikrývku

• Přenosné rádio s rezervními bateriemi, mobil, přenosnou svítilnu, zápalky, nůž atd.

Jaký je rozdíl mezi Prostředky individuální a improvizované ochrany?

Prostředky individuální ochrany jsou například ochranné masky – CM 3, 4, 5 a 6 s filtry, protichemické oděvy a soupravy. Prostředky improvizované ochrany jsou veškeré, které máme doma k dispozici.

K ochraně dýchacích orgánů se může použít vodou navlhčená rouška zhotovená z kapesníků, ručníků, utěrek apod. Hlavu si chráníme čepicí, kloboukem, šálou či kuklou tak, aby vlasy byly úplně zakryty a zvolená pokrývka chránila též čelo, uši a krk. Oči si chráníme brýlemi (lyžařskými či motoristickými), ruce rukavicemi. K ochraně těla poslouží oblek, kombinéza, sako, kalhoty, plášť nebo pláštěnka do deště. Nohy si chráníme nejlépe vysokými botami nebo holínkami.

Pro koho jsou zabezpečeny prostředky individuální ochrany?

Stejně jako v naprosté většině zemí EU a vyspělých státech světa se v období míru s použitím prostředků individuální ochrany nepočítá. Při stavu ohrožení státu a válečného stavu se provádí výdej těchto prostředků pro děti od narození do 18 let a osoby umístěné ve zdravotnických a sociálních zařízeních a pro jejich doprovod. Ostatní fyzické a právnické osoby mohou ochranné prostředky do osobního vlastnictví získat za úhradu ve specializovaných prodejnách.

Masky typu CM 3 a CM 4 s filtrem MOF mohou údajně poskytnout ochranu proti zbraním hromadného ničení. Co bychom přesto měli vědět?

V prvé řadě je nutné si uvědomit, že se v současné době s masovým použitím zbraní hromadného ničení nepočítá, ale můžeme předpokládat jejich použití při teroristickém útoku. Vzhledem k nepředvídatelnosti tohoto útoku je nutná improvizovaná ochrana a nutnost rychle chránit především dýchací cesty a oči kapesníkem a pokrývkou hlavy. Ne každý občan bude nosit neustále s sebou masku.

Ochranný prostředek slouží k překonání zamořeného prostoru do místa, kde nebezpečí nehrozí (např. evakuací obyvatelstva nebo jeho ukrytím). Jsou-li zmíněné prostředky individuální ochrany použity správně, zabezpečují ochranu proti aerosolu, biologickým zbraním, včetně toxinů jako je např. ricin a radioaktivním látkám. Dále zajišťují ochranu proti parám a plynným otravným látkám. Potvrdily to i zkoušky provedené akreditovanou státní zkušebnou.

Kde získat informace?

Občan získá informace o charakteru možného ohrožení, o připravených záchranných a likvidačních pracích a ochraně obyvatelstva v případě vzniku mimořádné události na příslušném obecním úřadě.

Zaměstnanec získá informace o charakteru možného ohrožení, o připravených záchranných a likvidačních pracích a ochraně obyvatelstva v místě dislokace pracoviště od svého zaměstnavatele (příslušné právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby).

Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba získá informace o charakteru možného ohrožení, o připravených krizových opatřeních a způsobech jejich provedení u příslušného obecního úřadu.

Zásady chování při povodni

Jak budete uvědomělí v případě ohrožení povodní

Na vznik mimořádné události, v tomto případě povodně, vás včas upozorní varovný signál sirény nebo hromadné informační prostředky. Od 1. listopadu 2001 je zaveden na území České republiky pro varování obyvatelstva jeden varovný signál s názvem „VŠEOBECNÁ VÝSTRAHA“ (kolísavý tón sirény po dobu 140 vteřin; signál může být vysílán třikrát po sobě v cca tříminutových intervalech).

Informace o tom, co se stalo a co máme v dalším období dělat, budou sdělovány místním rozhlasem, pomocí pojízdného vozu s megafony, prostřednictvím policie, hasičů, spoluobčanů (sousedů) apod.

Jak se chovat při návratu z evakuace:

• Nechat si zkontrolovat obyvatelnost bytu, rozvody energií (plynu, elektrické energie).

• Zlikvidovat potraviny, které byly zasaženy vodou.

• Kontaktovat příslušné pojišťovny ohledně náhrady škod.

• Informovat se o místech humanitární pomoci a v případě stavu nouze si vyžádat finanční pomoc, potraviny, pitnou vodu, teplé oblečení, hygienické prostředky apod.

Článek byl převzat se souhlasem vydavatele ze Slavkovského zpravodaje 6/2003. Titulek je redakční.

O čem se psalo ve Slavkovském zpravodaji před 20 lety? Pravidelně vybíráme ty nejzajímavější články, které si v této rubrice připomeneme.