PŘED 20 LETY: Jaké změny nás čekají v pohostinství a ubytování po vstupu do EU

Ilustrační foto
Autor: RegionálníPortály.cz

V pohostinství a ubytování dojde po vstupu do EU vcelku k velkým změnám. Připravuje se nový zákon o potravinách a tabákových výrobcích včetně souvisejících vyhlášek. Řada vyhlášek je již připravena a začne platit dnem vstupu ČR do EU. Jedná se především o problematiku upravující označování potravin ještě měrnou cenou, jejich složení a jakost. Smyslem zákonných úprav je zajištění maximální bezpečnosti potravin a minimalizace rizika kontaminace nebezpečnými látkami.

Dále dojde ke zvýšení spotřebních daní u tabákových výrobků na evropskou úroveň. Nečeká se zvýšení spotřební daně u pohonných hmot. U některých výrobků a služeb dojde k přesunu některých výrobků a služeb ze snížené sazby daně do sazby základní a naopak. Např. v pohostinství z dosud snížené sazby 5 % do sazby základní 22 %.

Novinky z daňové oblasti

Evropská komise dne 16. 7. 2003 rozhodla, že poskytování stravovacích služeb v oblasti pohostinství bude podléhat nižší dani z přidané hodnoty. Toto ale ještě není konečným rozhodnutím Evropské unie. Svůj souhlas musí totiž dát každý členský stát v Radě ministrů, Velká Británie a Irsko jsou ale proti. Konečné rozhodnutí padne v září. Pokud se evropské státy nedohodnou, budou muset tuzemské restaurace platit vyšší, 22procentní sazbu.

Ceny potravin v EU

Významný skokový růst cen potravin po vstupu ČR do EU by nastat neměl, ale předpokládá se postupné zvyšování cen vzhledem k tomu, jak porostou v ČR platy. Někteří obchodníci se však mohou snažit využít „očekávaného zvýšení cen“.

Ceny potravin v EU jsou v chudších zemích obvykle nižší, k těmto zemím bude po vstupu patřit i ČR. Některé druhy potravin po vstupu do EU dokonce zlevní (např. čokoláda a další potraviny, které by v budoucnu měly být zahrnuty do DPH 5%). U některých potravin dovážených ze zemí mimo EU by mohla cena vzrůst kvůli clu, které v některých případech bude vyšší než je nyní. Půjde však o ojedinělé výjimky.

Tradiční jídla a nápoje ČR

Evropská unie cíleně podporuje výrobu tradičních potravin a nápojů v členských zemích. Základním kritériem pro hodnocení je zdravotní nezávadnost potravin, neboť ochrana spotřebitele je jednou z klíčových priorit Unie.

Normy zajišťující zdravotní nezávadnost se týkají především výroby, zpracování, skladování a balení potravin. Hygienické normy jsou také stanoveny pro přípravu, skladování a vydávání jídel v restauracích a jídelnách.

Název a tradiční receptura některých výrobků zůstane zachována. Pokud bude zajištěna hygienická nezávadnost, má EU pravomoc udělit tradičním výrobkům výjimku z obecných pravidel umožňující například odlišný výrobní postup, specifický způsob skladování (např. při zrání sýrů) apod. Typickým příkladem jsou olomoucké syrečky, u jejichž výroby bylo nutné vyměnit některá technologická zařízení a zajistit vhodný obalový materiál a hygienu výroby. U některých výrobků zůstane zachována tradiční výroba, ale bude nutné změnit název. Spotřebitelé si pak mohou být jisti, že i v jiném členském státě koupí pod stejným názvem tentýž druh výrobku. Typickým příkladem jsou tradiční alkoholické nápoje.

Tuzemský rum. Pod pojmem rum se v EU rozumí alkoholický nápoj vyráběný z cukrové třtiny, neboť ta je původní surovinou pro výrobu pravého rumu. Český tuzemský rum se vyrábí z bramborového nebo obilného lihu, ochuceného rumovou esencí, a jedná se tedy o výrobu jiného druhu. Tradiční výroba a s ní i chuť českého rumu zůstane zachována, od 1. 1. 2003 však je v prodeji pod názvem Tuzemák.

Moravská vína budou nadále vyráběna, může však dojít ke změně některých názvů, které vycházejí z registrovaných francouzských, španělských či německých vín (např. Modrý Portugal).

Slivovice se bude nadále prodávat pod stejným názvem a se stejnou výrobní procedurou jako dosud. Změna se týká přeřazení do kategorie alkoholických nápojů, zatímco dosud byla slivovice „ovocným destilátem“. Tak jsou v EU označeny pouze ty nápoje, do nichž není při výrobě přidáván líh.

Svíčková, guláš a další tradiční omáčky samozřejmě zůstanou na jídelních lístcích. EU pouze trvá na dodržování hygienických norem při jejich přípravě a skladování, které jsou v Česku často porušovány. „Dobře uleželá“ jídla totiž mohou být příčinou zdravotních obtíží. Lpění na hygienických normách tedy není výmyslem „eurobyrokratů“, ale vyjádřením přání spotřebitelů v EU stravovat se v restauracích bez obav o své zdraví.

Článek byl převzat se souhlasem vydavatele ze Slavkovského zpravodaje 8/2003. Titulek je redakční.

O čem se psalo ve Slavkovském zpravodaji před 20 lety? Pravidelně vybíráme ty nejzajímavější články, které si v této rubrice připomeneme.