PŘED 20 LETY: Práce na zahradě v měsíci říjnu. Jak se zbavit chorob a škůdců

Ilustrační foto
Autor: RegionálníPortály.cz

Pranostika: V říjnu dobře pohnoj pole, hojnost bude ve stodole.

Říjen je typickým sklizňovým měsícem pro ty, kteří jsou zaměřeni na kvalitní odrůdy jádrového ovoce pro uskladnění. S plody zacházíme velmi opatrně. Malé, poškozené nebo deformované ovoce vyřadíme a zpracujeme je na šťávy a mošty. Po sklizni odstraníme nemocné nebo usychající stromy i s kořeny. Velmi důležité je sesbírat veškeré spadané, červivé a nahnilé ovoce. Ze stromů odstraníme tzv. „moniliové mumie“ – seschlé moniliozní plody, jež pevně lpí k přilehlé větvičce, neboť jsou zdrojem moniliového úžehu květů a větviček (u peckovin) a moniliové hniloby ovoce v následujícím roce.

V druhé polovině měsíce je nejvhodnější doba pro výsadbu většiny ovocných stromů. Kořeny stromů by neměly přeschnout, a proto je na 24 hodin ponoříme do vody a potom je vysadíme do předem připravených jam. Pod stromy dodáme organické hnojivo, kompost, nebo je přihnojíme průmyslovými hnojivy a to fosforem a draslíkem – pozor na přehnojení. Dusík ponecháme až na jaro.

Potom již začínáme rýt a orat půdu, při kterém zarýváme hnůj nebo zelené hnojení, které jsme vyseli po sklizni na uvolněné záhony. Říjen je měsíc, kdy vysazujeme ČESNEK, který je třeba vždy před výsadbou namořit proti houbovým chorobám, a to ROVRALEM FLO 0,4 % (15–20 ml na 2,5 l vody), nebo ROVRALEM 50WP (10 g na 2–2,5 l vody), máčíme 30 minut.

Co s únavou půdy?

Dlouhodobým pěstováním stejných druhů rostlin na jednom stanovišti dochází ke znehodnocení půdy a v důsledcích tedy k její únavě. Nejčastěji ve sklenících a foliovnících, posléze na zahradách, ale i ve volné přírodě.

Působí zde vždy několik škodlivých činitelů současně a to jak biologického, chemického či fyzikálního charakteru, například koncentrováním jedovatých látek způsobeným vzájemným vlivem a působením rostlin – alopatií, infekcemi, přemnožením škůdců a podobně. Při aleopatii dochází v půdě k nahromadění jedovatých biologicky aktivních látek z rostlin a mikroorganizmů. Uvolňují se při jejich rozkladu nebo to mohou také být výměšky kořenů a organizmů žijících v půdě. To působí na další organizmy, ale současně také na vlastní druh. Podobné je to i s uchováním zárodků nemocí a škůdců v půdě. Dlouhodobá, úporná a hlavně nebezpečná je únava půdy, ve které vládne vrtalka pórová. Samočištění půdy a samozřejmé vynechání a přestávka v pěstování cibulovin trvá nejčastěji sedm a více let. Dalšími činiteli únavy půdy jsou: přehuštění množstvím hlíz a rostlin, udusávání půdy, slehnutí po zavlažování a přívalových deštích, zasolení intenzivním a opakovaným hnojením průmyslovými hnojivy a zbytky pesticidů.

PREVENCE:

Čistota a zdravotní stav osiva a sadby, okamžitá likvidace nemocných sazenic a rostlin z porostu, udržování nářadí v čistotě, pravidelné střídání rostlin, pěstování smíšených kultur, vysazení doprovodných aromatických rostlin, pravidelné přesazování trvalek.

LÉČBA:

Fyzikální – rytí udusané půdy, odstraňování kořenů, mechanický sběr škůdců, sterilizace substrátů ve sklenících a foliovnících. Chemická – aplikace průmyslových hnojiv, vápnění, chemická dezinfekce, sterilizace. Biologická – aplikace vyšších dávek kompostu a hnoje, uplatnění biologického boje s chorobami a škůdci, střídání plodin, vysazování rezistentních rostlin.
Bohatou úrodu a radost ze zahrady přeje za ZO ČZS Slavkov u Brna.

Článek byl převzat se souhlasem vydavatele ze Slavkovského zpravodaje 9/2005. Titulek je redakční.

O čem se psalo ve Slavkovském zpravodaji před 20 lety? Pravidelně vybíráme ty nejzajímavější články, které si v této rubrice připomeneme.